|
|
Estetika každodennosti a městské prostředí
KAHOUN, Jakub
Tato práce se pokouší nalézt možné průsečíky mezi environmentální estetikou a sociologickou kritikou města. První část sleduje vybrané problémy uvažování o prostředí a různá pojetí estetična. Jde o průřez anglofonní tradice estetiky environmentu vycházející z přírodní estetiky, který je konfrontován s teoretiky čerpajícími z fenomenologie a pragmatismu. Základním úkolem je teoreticky zahrnout všeobecnou každodenní městskou zkušenost a vytvořit předpoklady k jejímu popsání a kritice. Již v této části se ukazuje nutnost reflektovat postoje producentů a vnímatelů. Druhá část se zaobírá různými příklady odcizení, manipulace a násilí, kterého se na některých svých obyvatelích dopouští k tomuto účelu zvláštně uzpůsobené městské prostředí. Tato část zkoumá i výběr obětí násilí, typologii prostředí nebo strategie a motivace zadavatelů. V posledním oddíle je perspektiva obrácena a městská prostředí jsou zkoumána z pohledu konzumenta, chodce nebo čtenáře. Město je uchopeno jako autoritativní rozvržení možností, které ale mohou být využívány inovativně v rámci různých praktik. Ty jsou částečně rozpoznány jako subverzivní, popřípadě mikrosubverzivní vůči rozvrhující moci.
|
|
|
Vágní terén - odvrácená strana města
Třísková, Nora ; Géla, František (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato praktická bakalářská práce zkoumá skrze dokumentární fotografii tzv. vágní terény, zaměřuje se na zachycení jejich proměnlivosti a zabývá se jejich význam pro město a jeho obyvatele. Součástí práce je fotokniha Praha vágní. Teoretická část práce se soustřeďuje především na objasnění termínů, jako je vágní terén, ne-místo nebo brownfield, a dalších pojmů spojených s tímto tématem. Dále je dává do kontextu s médiem fotografie a mapuje proměnu dokumentárního přístupu k periferním krajinám i změnu vizuálního narativu, která se v druhé polovině 20. století odehrála ve vztahu k tomuto motivu. Praktickou část práce tvoří šedesátistránková fotokniha, která skrze dokumentární snímky mapuje podobu a vývoj vágních terénů v Praze. Fotografie v souboru kombinují klasické dokumentární postupy s konceptuálními přístupy k vizuální práci. Soubor jako celek ukazuje možný způsob, jakým se lze na vágní prostory dívat, jak je chápat a docenit jejich význam pro město.
|
|
|
Proměna Karlína v kontextu teorie Marca Augého o ne- místech
Šmídová, Markéta ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejdynamičtěji se rozvíjející pražskou čtvrtí Karlínem. V kontextu teorie Marca Augého o ne- místech řeší primárně proměnu Karlína po povodních v roce 2002 a její důsledky. Pro snadnější orientaci v problematice je nejprve nastíněna teorie Marca Augého a historie Karlína. Následuje praktická část, která poukazuje na produkci ne- míst. Na pozadí industriálního dědictví poukazuji na konverzi průmyslových budov a vznik nových administrativních center, která vykazují znaky ne- místa. Výstavba nových office center nastartovala proces nového vývoje Karlína. Charakter tohoto procesu a směr, kterým se Karlín ubírá, je prezentován na konkrétních příkladech. Všímám si především změny ve struktuře nově otevřených podniků- obchodů a gastronomických zařízení. V poslední části diplomové práce se zmiňuji o typickém výrazu ne- místa v Karlíně- o metru a jeho okolí. Cílem práce je poukázat na to, že přeměna Karlína souvisí s produkcí ne- míst. Klíčová slova: administrativní budovy, Karlín, konverze, Marc Augé, metro, ne-místa, office centra, průmyslové budovy.
|
|
|
Proměna Karlína v kontextu teorie Marca Augého o ne- místech
Šmídová, Markéta ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejdynamičtěji se rozvíjející pražskou čtvrtí Karlínem. V kontextu teorie Marca Augého o ne- místech řeší primárně proměnu Karlína po povodních v roce 2002 a její důsledky. Pro snadnější orientaci v problematice je nejprve nastíněna teorie Marca Augého a historie Karlína. Následuje praktická část, která poukazuje na produkci ne- míst. Na pozadí industriálního dědictví poukazuji na konverzi průmyslových budov a vznik nových administrativních center, která vykazují znaky ne- místa. Výstavba nových office center nastartovala proces nového vývoje Karlína. Charakter tohoto procesu a směr, kterým se Karlín ubírá, je prezentován na konkrétních příkladech. Všímám si především změny ve struktuře nově otevřených podniků- obchodů a gastronomických zařízení. V poslední části diplomové práce se zmiňuji o typickém výrazu ne- místa v Karlíně- o metru a jeho okolí. Cílem práce je poukázat na to, že přeměna Karlína souvisí s produkcí ne- míst. Klíčová slova: administrativní budovy, Karlín, konverze, Marc Augé, metro, ne-místa, office centra, průmyslové budovy.
|
host ::
RSS.